Dvě veličiny, které si každý plete

Osvětlenost se udává v luxech a měří se luxmetrem položeným na plochu. Říká, kolik světla na to místo přiletělo. Nezajímá ji, co s tím světlem plocha udělá dál.

Jas se udává v kandelách na metr čtvereční a popisuje, kolik světla plocha vyšle směrem k oku. Tohle číslo vidíte. Osvětlenost nevidíte nikdy.

Převod, který si spočítáte na papíře

U matné plochy platí prostý vztah: vezmete osvětlenost, vynásobíte odrazivostí a vydělíte Ludolfovým číslem.

Podlaha téhle ordinace má odrazivost 20 %. Takže 375 × 0,20 ÷ π vyjde 23,9 cd/m². Přesně to, co udává protokol. Zkontrolujte si to i na krajních hodnotách: 178 lx dá 11,4, 504 lx dá 32,1. Sedí na desetinu.

Prakticky to znamená, že se v téhle místnosti luxy dělí zhruba 15,7, aby z nich vyšly kandely na metr.

A teď to, co z toho plyne

Položte na tu podlahu bílý papír. Ten odráží kolem osmdesáti procent, takže při stejných 375 luxech bude mít jas 95 cd/m².

Tentýž lux, čtyřnásobný jas. Rozdíl nedělá svítidlo. Dělá ho povrch.

Mapa jasu, ne mapa luxů

Vypadá to jako každá jiná mapa osvětlenosti — a taky to tak vypadat musí. Jas je tady jen osvětlenost vydělená konstantou, takže tvar reliéfu se nezmění. Změní se popisky.

A právě v tom je smysl. Zákazník, který vidí izolinie s čísly 400 a 500, si řekne: to bude světlé. Když vidí čísla 25 a 30, uvědomí si, že se dívá na jinou veličinu — na tu, kterou bude v místnosti opravdu vnímat.

Nepravé barvy nejsou fotografie. Je to obarvená mapa čísel: každému rozsahu hodnot je přiřazený odstín. Skutečná ordinace tyrkysová není.

Třiašedesát čísel

Čtěte to po řadách. Horní řada 19, 23, 26, 27, 26, 23, 19. Prostředek 23, 28, 31, 32, 31, 28, 23. Spodní řada 13, 15, 17, 17, 17, 15, 13.

Souměrné zleva doprava, nesouměrné shora dolů. Světlo se koncentruje do horní poloviny místnosti a ke spodní hraně slábne — tam jsou i oba nejtmavší body.

Poměr nejtmavšího k nejjasnějšímu je 13 ku 32, tedy zhruba jedna ku dvěma a půl. Rovnoměrnost jasu vychází 0,48 a je — samozřejmě — stejná jako rovnoměrnost osvětlenosti. Dělení konstantou poměry nemění.

Vedlejší nález: tenhle návrh neprošel

Na pracovní rovině ve výšce 0,800 m vychází průměr 448 lx. Vedle toho stojí v protokolu požadavek: ≥ 500 lx.

Chybí padesát dva luxů. A rovnoměrnost 0,39 není o mnoho lepší — nejtmavší místo má 175 lx, nejsvětlejší 629.

Ke stejné ordinaci existují další varianty výpočtu. Ukazují přesně, co se s tím dalo dělat:

Silnější zdroj zvedne hladinu na 527 lx, ale rovnoměrnost nechá být — pořád 0,39. Víc světla ze stejných míst nespraví to, že mezi svítidly zůstává mezera.

Teprve osm svítidel místo původního počtu posune rovnoměrnost na 0,56. A mimochodem sníží i oslnění, z 18,5 na 17,8: stejný tok rozdělený do víc zdrojů znamená nižší jas každého z nich.

Oslnění se počítá pro směr, ne pro místnost

Vypočtené oslnění je UGR 18,5 při mezní hodnotě 19,0. Rezerva půl bodu.

Protokol ale přidává detail, který se jinde nevidí: největší oslnění při 120°. Program prošel celý obzor od 0° – 360° po krocích 15° a našel jeden směr, ve kterém je to nejhorší.

Ten směr je konkrétní. Znamená to, že kdo se v ordinaci otočí právě tam, dostane svítidla do zorného pole nejnepříznivěji. Otočený o čtvrt kruhu jinam má UGR výrazně nižší.

U varianty s osmi svítidly se nejhorší směr posunul na 300° a hodnota klesla na 17,8. Změna rozmístění tedy nemění jen kolik, ale i odkud.

Co v protokolu není

Chybí index podání barev. U vyšetřovacího prostoru je to zásadní číslo — barva sliznice, kůže nebo výplně se posuzuje okem a pod světlem s propadem v červené části spektra vypadá jinak.

Chybí také samostatná rovina pro vyšetřovací pole. Ordinace není kancelář: hladina, která stačí pro psaní na stole, nestačí pro to, co se děje na křesle nebo lehátku.

Proč tmavá podlaha zdraží osvětlení

Podlaha s odrazivostí 20 % pohltí čtyři pětiny všeho, co na ni dopadne. Nic z toho se nevrátí ke stropu, nic z toho nepomůže osvětlit stěny.

Strop má naopak 70 % a stěny 50 %. Kdyby měla podlaha stejnou odrazivost jako stěny, vrátila by se do místnosti víc než dvojnásobek světla a celková hladina by stoupla, aniž by se přidal jediný watt.

Neznamená to, že se má do ordinace dávat bílé lino. Znamená to, že odrazivost povrchů patří do zadání výpočtu, ne až do závěrečné zprávy. Když projektant nedostane skutečné hodnoty, dosadí typické — a výsledek pak s realitou nemusí souhlasit.

Udržovací činitel 0,80 k tomu přidává další pětinu ztráty. Uvedená čísla nejsou stav po dokončení, ale stav před dalším čištěním.

Co znamenají jednotlivá čísla

Co si z toho odnést

Ordinace se světlou výškou 3,150 m, 375 lx na podlaze a jasem 23,9 cd/m². Pracovní rovina 448 lx proti požadovaným 500. Nesplněno o padesát dva luxů.

Tři věci, které si beru:

Luxy neuvidíte. Vnímáte jas, a ten závisí na tom, z čeho je podlaha a jak je vymalováno. Studie, která počítá jen osvětlenost, odpovídá jen na polovinu otázky.

Silnější zdroj nespraví rovnoměrnost. Ze 448 na 527 lx se návrh dostal beze změny rozmístění — a rovnoměrnost zůstala na 0,39. Rozestupy svítidel se nedají přesvítit.

Víc menších zdrojů snižuje oslnění. Osm svítidel dalo víc světla a zároveň nižší UGR než původní sestava.

Panely podobné těm z tohohle návrhu najdete pod LED panel. Výpočet osvětlení ordinace včetně mapy jasu a vyšetřovacího pole pro vás rádi zpracujeme.