Kde v místnosti je kolik světla

Na plánu jsou izolinie — čáry, které spojují místa se stejnou hladinou osvětlení, přesně jako vrstevnice na turistické mapě. Číslo u čáry je hodnota v luxech. Šedé čtverce jsou samotné panely.

Všimněte si tvaru: uprostřed místnosti je „ostrov" nad 600 lx, směrem ke stěnám hladina plynule klesá k 350 lx. To je u kanceláře v pořádku — normová hodnota se vztahuje na pracovní plochu ve výšce stolu (0,8 m), ne na rohy u soklu, kde stejně nikdo nepracuje. Důležité je, že mezi stoly nevzniká žádné tmavé místo.

Proč zrovna 500 luxů a rovnoměrnost 0,6

Kancelář není sklad. Oko tu celý den přeostřuje mezi monitorem, papírem a kolegou naproti. Když se jas mezi těmito plochami moc liší, zornice neustále pracuje a výsledkem je únava očí a bolest hlavy — i když je v místnosti „dost světla".

Proto norma nehlídá jen průměr, ale i rovnoměrnost. Poměr nejtmavšího a průměrného místa tu vychází 0.61. Jinými slovy: kdekoliv v kanceláři postavíte stůl, dostanete použitelné světlo. Nemusíte řešit, že „u okna se dá pracovat a v rohu ne".

A co oslnění?

Druhá polovina pohody je UGR — míra oslnění. Panel s velkou svítící plochou rozprostře světlo do celého čtverce 60×60 cm, takže jas na centimetr čtvereční je nízký a do očí to „nepíchá". Proto jsou pro kanceláře panely vhodnější než bodovky s malým, ostrým zdrojem.

Volba 3000 K: teplá bílá do kanceláře?

Obvyklá poučka zní „do kanceláře neutrální 4000 K". Tady je vědomě zvolená teplá bílá 3000 K a má to svůj důvod: prostor slouží i k jednání s klienty a teplejší tón působí přívětivěji, méně „úředně". Na zrakový výkon to při 500 lx nemá praktický vliv — ten je dán množstvím světla, ne jeho odstínem.

Pravidlo z praxe: čím vyšší osvětlenost, tím chladnější tón snese prostor, aniž by působil nemocničně. Při 300–500 lx je 3000 K příjemná; při 750 lx a výš už bývá lepší 4000 K.

Jak výpočet vznikl

Není to odhad. Do programu DIALUX se zadá skutečná geometrie místnosti (světlá výška 3.200 m, plocha 20.2 m²) a odrazivost povrchů — strop 70.0 %, stěny 50.0 %, podlaha 20.0 %. Bílý strop vrací světlo zpět do místnosti, tmavý koberec ho pohltí; obojí výsledek reálně mění.

Svítidla se do modelu vloží s naměřenou fotometrickou křivkou a program spočítá dopadající světlo v každém bodě mřížky. Počítá se s udržovacím činitelem 0.80 — tedy s tím, že panely za pár let mírně ztratí výkon a zaprášíme je. Uvedených 515 lx tedy není hodnota „první den po montáži", ale hodnota, kterou prostor udrží dlouhodobě.

Kolik takové osvětlení stojí na provozu

Celý strop odebírá 317 W — zhruba jako tři starší žárovky, ale rozsvítí to celou kancelář na normovou hladinu. Program počítá roční spotřebu 870 kWh. Při běžné ceně elektřiny pro firmu to dělá řádově nižší jednotky tisíc korun ročně.

Zajímavější je referenční hodnota, se kterou DIALUX srovnává: 750 kWh/rok. Náš návrh je nad ní — a je fér říct proč. Prostor je nasvícený na 515 lx, tedy nad požadované minimum, a svítí se v modelu naplno po celou provozní dobu. V reálu se rozdíl smaže dvěma věcmi: vypínáním řad u oken, kam přes den dosvítí denní světlo, a stmíváním. Kdo chce jít pod referenční hodnotu, řeší to řízením, ne ubíráním svítidel.

Proč se nevyplatí „ušetřit" na počtu svítidel

Kdybychom z 6 panelů udělali 4, průměr spadne zhruba o třetinu — ale rovnoměrnost se zhorší mnohem víc, protože mezi vzdálenějšími panely vznikne propad. Výsledkem není „o něco tmavší kancelář", ale kancelář, kde jsou použitelná a nepoužitelná místa. Úspora pár set korun ročně za elektřinu se nevyplatí proti tomu, že polovinu stolů nejde rozumně umístit.

Kdy 500 luxů nestačí

Pět set luxů je minimum pro běžnou kancelářskou práci — psaní, čtení, práce u monitoru. Jsou ale situace, kdy je rozumné jít výš:

Starší kolegové. Oko po padesátce potřebuje na stejný zrakový výkon podstatně víc světla než ve dvaceti. Pokud v týmu převažuje starší osazenstvo, bývá 750 lx investice, která se vrátí na produktivitě i na chybovosti.

Detailní práce. Technické kreslení, kontrola tisku, práce se vzorky barev, účetnictví nad papírovými doklady — všude tam se hodí buď vyšší celková hladina, nebo lokální přisvícení na stole. Druhá varianta je energeticky chytřejší: nezvedáte hladinu v celé místnosti kvůli dvěma pracovištím.

Jednací místnost s projektorem naopak potřebuje jít dolů — a hlavně samostatně ovládat řadu svítidel u plátna. To se neřeší výpočtem, ale okruhy.

Tři chyby, které v kancelářích vidíme nejčastěji

1. Svítidla nad hlavou místo nad stolem. Rozmístění se často odvíjí od rastru podhledu, ne od nábytku. Když pak stůl skončí přesně mezi dvěma panely, sedí uživatel ve vlastním stínu. Na plánu výše je vidět, že mřížka panelů je rozložená tak, aby ostrov vysoké osvětlenosti pokryl celou střední část místnosti.

2. Řešení průměru bez rovnoměrnosti. „Máme 500 luxů" nic neznamená, pokud je to průměr z 900 lx pod svítidlem a 150 lx v rohu. Proto se vždy uvádí i u0 — tady 0.61.

3. Zapomenutá odrazivost. Tmavý nábytek a antracitový koberec dokážou ubrat i pětinu výsledné osvětlenosti proti světlému interiéru. Proto se do výpočtu zadává, ne odhaduje.

Co znamenají jednotlivá čísla

Co si z toho odnést

Tahle kancelář má 515 lx a rovnoměrnost 0.61 — normu plní s rezervou, na ploše 20.2 m² za 317 W. Ale to podstatné není v těch číslech, nýbrž v tom, že jsou ověřená výpočtem, ne odhadem. Rozdíl mezi „dali jsme tam šest panelů, mělo by to stačit" a výpočtem je ten, že u druhého víte dopředu, kam si můžete postavit stůl.

Když plánujete kancelář, žádejte po dodavateli tři věci: průměrnou osvětlenost, rovnoměrnost a udržovací činitel. Kdo vám dá jen počet svítidel a wattáž, nepočítal — jen odhadoval. Studii vám zpracujeme zdarma, stejně jako tuhle. Panely použité v návrhu najdete pod LED panel 600x600.