Kolik světla to vlastně je — a proč právě tolik

Osvětlenost se měří v luxech (lx) a říká, kolik světla dopadá na plochu. Pro představu: zataženo venku má kolem 1 000 lx, běžná kancelář 500 lx, obývák večer sotva 100 lx. U fotbalu se úrovně liší podle náročnosti: běžný trénink se zvládne kolem 200 lx, soutěžní zápasy bez televizního přenosu potřebují zhruba 500 lx a zápasy s TV přenosem už 1000–1500 lx.

Tento návrh míří na 1000 lx a výpočtem dosahuje 1023 lx v průměru po celé ploše. Důležité ale není jen průměrné číslo — kdyby bylo někde 800 a jinde 200 lx, průměr sedí, ale hrát se nedá. Proto se stejně hlídá rovnoměrnost a oslnění. Všechny tři věci řešíme naráz už při návrhu.

Přečtěte si osvětlení v každém místě

Půdorys plochy, kde každá čára (izolinie) spojuje místa se stejnou hladinou osvětlení a čísla u ní jsou hodnoty v luxech — jako vrstevnice na mapě. Vyberte si jakékoli místo na hřišti a přečtěte si, kolik tam podle výpočtu bude světla.

Kde svítidla stojí a proč

Půdorys s rozmístěním jednotlivých svítidel nad plochou. Rozmístění a nasměrování rozhoduje o rovnoměrnosti světla i o oslnění.

Jak návrh vypadá v prostoru

Prostorový 3D model — jak je sestava svítidel umístěná a jak celý prostor vypadá.

Křivka svítivosti

Polární diagram svítidla — do kterých úhlů a jak silně posílá světlo. Tvar rozhoduje o rovnoměrnosti a oslnění; cílenější optika = stejná osvětlenost s menším příkonem.

Oslnění — aby světlo nepálilo do očí

U sportu je oslnění zásadní: hráč sleduje míč nahoře, proti svítidlům. Ukazatel GR (Glare Rating) — čím nižší, tím lépe. V tomto návrhu vychází nejvýše GR 45. Svítidla míří na plochu, ne do prostoru.

Totéž ještě v odstínech šedi