LED osvětlení prospívá umění!

Obrazy, grafiky, textilie i fotografie postupně blednou a tmavnou a velkou část této škody má na svědomí světlo. V článku vysvětlujeme, proč barvy ztrácejí sytost, proč muzea a galerie vyměnily halogeny za LED a jak podle stejných zásad nasvítit obraz, sbírku nebo fotografie doma, aby vydržely co nejdéle.

Proč barvy na světle blednou

Přemýšleli jste někdy, proč bývá v galeriích přítmí a proč staré obrazy ztrácejí původní barvy? Za vším stojí čas a energie světla. Každý foton, který dopadne na pigment, mu předá část energie. Čím kratší vlnová délka, tím víc energie nese a tím snáz rozruší chemické vazby barviv, pojiv a laků.

Hlavní viník: UV záření

Nejvíc škodí ultrafialové záření (UV) pod 400 nm. Lidské oko ho nevidí, takže k osvětlení obrazu nic nepřidá, ale pigmenty, papír i textil poškozuje nejrychleji. UV je obsaženo hlavně v denním světle, které dopadá oknem, a v menší míře i ve světle halogenových žárovek a klasických zářivek. Proto se v muzeích dříve používaly UV filtry na okna i na svítidla.

Viditelné světlo a teplo

UV však není jediný problém. Poškození způsobuje i viditelné světlo, především jeho modrá složka, a to úměrně tomu, jak silně a jak dlouho na dílo svítí. Restaurátoři proto počítají celkovou dávku světla v luxhodinách za rok. Třetím rizikem je infračervené záření, tedy teplo. Halogenová a obyčejná žárovka přemění většinu energie na teplo, které vysušuje plátno, dřevo a lepidla a urychluje stárnutí laků.

Chromová žluť a obrazy Vincenta van Gogha

Jedním z největších problémů při vystavování malby je žlutá barva, konkrétně chromová žluť. Tento pigment se používal hlavně v 19. století a na světle relativně rychle tmavne, z jasně žluté se postupně stává hnědavá. Malíři ho později přestali používat, ale jeden z nejslavnějších postimpresionistů ho používal velmi rád: Vincent van Gogh.

Na jeho slavných obrazech se slunečnicemi a dalších dílech z let v Arles je chromová žluť všude. Výzkumy restaurátorů ukázaly, že tmavnutí pigmentu urychluje právě krátkovlnné světlo, tedy UV a modrá oblast spektra. Galerie proto u těchto děl hlídají nejen typ zdroje, ale i intenzitu a dobu osvětlení.

Podobně citlivé jsou i další materiály: akvarely, kresby na papíře, grafiky, staré fotografie, textilie, ručně barvené mapy nebo přírodniny. U nich se doporučuje svítit ještě méně než na olejomalbu.

Proč muzea vyměnila halogeny za LED

Dříve se k odstínění UV používaly filtry, které však nikdy nezachytily 100 % záření a časem ztrácely účinnost. Muzea se proto rozhodla změnit celé osvětlení včetně umístění světel a halogenové žárovky nahradila LED svítidly. Kvalitní bílé LED čipy totiž prakticky nevyzařují UV ani infračervené záření směrem k osvětlovanému předmětu.

Světlo může mířit přímo na obraz

Díky absenci UV a nízkému tepelnému zatížení mohli kurátoři namířit světlo přímo na obraz a okolí nechat záměrně v šeru. Dílo pak z tmavšího prostoru vystoupí a návštěvník ho vnímá výrazněji, i když na něj dopadá jen malé množství světla. Barvy pod LED osvětlením opět září a nejsou zbytečně poškozovány.

Co říkají odborníci

„Světlo vycházející z LED diod je velmi podobné tomu, které vyzařovaly halogenové žárovky. Rozdíl mezi oběma světly je pouhým okem velmi obtížně viditelný a prakticky si ho ani nevšimnete,“ uvádí Jens Stenger, odborník na restaurování z Yaleovy univerzity, který se podílel na plánu výměny světel v Národní galerii v Londýně.

Sixtinská kaple a další instituce

Halogenové žárovky za LED nevyměňují jen muzea a galerie. K tomuto kroku se přidal i Vatikán, který v roce 2014 instaloval v Sixtinské kapli nový systém osvětlení s využitím LED technologie. Fresky Michelangela jsou díky němu lépe vidět a zároveň méně zatížené teplem a zářením. Podobné principy platí i v kostelech a klášterech, jak popisuje Komplexní průvodce osvětlením církevních budov. Podrobnější pohled na výstavní prostory nabízí Průvodce osvětlením pro muzea a galerie.

Parametry světla pro umělecká díla

Při výběru světla pro obrazy a sbírky nerozhoduje jen to, že jde o LED. Důležitá je intenzita na povrchu díla, podání barev, teplota barvy a úhel svícení. V muzejní praxi se obvykle používají tyto orientační hodnoty:

Podání barev (CRI)

Aby barvy obrazu vypadaly věrně, volte světlo s indexem podání barev alespoň CRI 90, u galerií se často požaduje CRI 95 a více. Levné zdroje s CRI 80 mohou červené a pleťové tóny zploštit. Co přesně index vyjadřuje, vysvětluje článek Co je to CRI.

Teplota barvy

Staré mistry a obrazy s teplými tóny obvykle nejlépe podtrhne teplá bílá 2 700–3 000 K. Moderní umění, grafika a fotografie snesou i neutrální bílou kolem 4 000 K. Rozdíly mezi odstíny bílé najdete v článku Teplota chromatičnosti: jak vybrat správnou barvu světla.

Úhel svícení a typ svítidla

Na jednotlivé obrazy se používají bodové reflektory s úzkým úhlem vyzařování, obvykle 15–40°. Nejpraktičtější je umístit je na lištu, aby šlo světla posouvat podle aktuální expozice. Vhodné typy najdete v kategoriích lištové LED reflektory, 3fázové lištové reflektory a kolejnicové osvětlení. Pro vitríny se sbírkami poslouží světla do vitríny.

Jak nasvítit obrazy a sbírky doma

Pokud uvažujete o založení vlastní galerie nebo jen chcete nasvítit oblíbený obraz v obývacím pokoji, platí stejné zásady jako v muzeu: LED zdroj bez UV, vysoké CRI, přiměřená intenzita a co nejméně přímého slunce.

Světlo nad obraz

Nejjednodušším řešením je lineární svítidlo nad rámem. Vybírejte takové, které rozprostře světlo rovnoměrně po celé ploše a nesvítí jen na horní okraj. Nabídku najdete v kategorii světla nad obraz. U větších obrazů a sbírek je lepší jeden nebo dva bodové reflektory ze stropu, nejlépe na liště.

Správný úhel dopadu

Světlo by mělo na obraz dopadat zhruba pod úhlem 30° od svislice. Při strmějším úhlu vrhá rám stín na horní část obrazu, při mělčím úhlu vznikají odlesky na laku nebo skle, které vás oslňují. Pokud je obraz za sklem, vyplatí se zkusit polohu světla předem s lampičkou. Další praktické rady najdete v článku Jak osvětlit obrazy a jiné dekorace.

Ochrana nábytku, tapet a fotografií

Nejen obrazy je potřeba chránit před ztrátou barvy. Vyblednutí hrozí i čalouněnému nábytku, závěsům, tapetám, barvě na stěnách nebo fotografiím v rámech. Doma je hlavní příčinou přímé sluneční světlo z oken, umělé osvětlení hraje menší roli. Výměnou halogenových žárovek za LED žárovky nebo LED svítidla ale odstraníte zbytečné UV a teplo i z umělého světla a zároveň výrazně snížíte spotřebu elektřiny.

• Cenné fotografie a grafiky nevěšte naproti oknu, kam dopadá přímé slunce.
• U velmi cenných kusů zvažte rámování za sklo s UV ochranou.
• Bodové světlo na sbírku zapínejte jen tehdy, když jste v místnosti, nebo ho stmívejte.
• Pro vitríny a knihovny používejte LED pásky v profilu nebo malá LED svítidla, která nehřejí.

Nejčastější chyby

1. Halogenová bodovka těsně u obrazu. Kromě UV dodává i teplo, které vysušuje plátno a lak.
2. Příliš silné světlo. Víc lumenů neznamená lepší výsledek, citlivá díla potřebují desítky, ne stovky luxů.
3. Levné LED s nízkým CRI. Barvy obrazu působí šedě a nevěrně.
4. Světlo pod špatným úhlem. Stín od rámu nebo odlesk na skle znehodnotí celý dojem.
5. Obraz na přímém slunci. Denní světlo z okna je pro barvy největší riziko, které žádné svítidlo nevyváží.

Časté otázky

Shrnutí

Barvy uměleckých děl nejvíc poškozuje UV záření, ale také modré světlo a teplo. LED zdroje prakticky nevyzařují UV ani infračervené záření, proto je dnes používají muzea, galerie i Sixtinská kaple. Doma volte LED s CRI 90 a více, přiměřenou intenzitu, teplou bílou pro klasickou malbu a chraňte obrazy i nábytek před přímým sluncem.

Kam dál